Handbike je také název sportu, který je součástí cyklistiky tělesně handicapovaných sportovců. V současnosti je tento druh sportu uznáván Mezinárodním paralympijským výborem IPC a cyklistickou federací UCI. Pravidelně se konají oficiální mistrovství Evropy, Světa a na paralympiádě v Aténách (2004) měl handbike premiéru mezi paralympijskými sporty. Zařazení do jednotlivých kategorií je vždy posuzováno podle stupně postižení. Vývoj v tomto sportu probíhá pozitivně a je zájem, aby se handbike stal zajímavým i pro tělesně nepostižené.

Handbike je posazen hodně u země, má tři kola a pohání se rukama. Jeho hlavní částí je pevný rám a částečně aretovatelná vidlice, které jsou zpravidla svařeny z duralových trubek, ale už se začíná experimentovat i s použitím karbonu. Atypický rám a vidlice, jsou spolu propojeny hlavovým složením. Zbytek handbiku už je v podstatě poskládán z běžných cyklistických komponentů. Na vidlici je připevněno přední kolo, které je hnací a jako jediné kolo je brzděné dvěmi na sobě nezávislými brzdami. To je propojeno řetězem s klikami. Řazení je naprosto shodné s normálním kolem a ani počet převodů se neliší. Moderní handbiky jsou vybaveny řazením od Shimana nebo Sramu a na závodních speciálech, které bývají stavěny jezdci na míru často nalezneme nejvyšší řady cyklistických komponent (Shimano XTR, Sram X-0). Při popisu stroje zepředu dozadu se dostáváme k rámu, zde je umístěna sedačka spolu s výškově a úhlově nastavitelnou zádovou opěrkou. Na konci rámu jsou pomocí speciálních nábojů připevněna zadní kola, která jsou velmi často mírně zešikmená 0°-5°, aby se dosáhlo vyšší stability. Velikost kol je zpravidla 26“, shodná s koly na triatlon, ale v současné době se už začíná jezdit i na kolech 28“. Pro zlepšení jízdních vlastností se na závody často používají karbonové ráfky, loukoťová nebo disková kola

Historie handbiku